5. a 6. 6. 2004

Zelenou mokrou krajinou…
…jdem od obce Krásný les podél vod
Hornohradského potoka,
který napájí i, nyní zašlé, pstruhové rybníčky
a dále
kol pramenů
a omšelých tarasů
s ještěřími spáry,
přes padlé kmeny,
okolo červeného buku s bílými choroši
…až k rozcestníku. ____________________________ POZOR! CHYBNĚ ZNAČENO!!! ZDE SEJÍT Z MODRÉ A JÍT DO KOPCE KU HRADU!
Jinak se dostanete
do údolí pod hradem. Dál cesta vede do Stráže…
Tedy vzhůru k arboretu a ku hradu!
Hrad se zas hlásí věží,
která je stále blíže
až jí vidíme na korunku.
Jenže jsme v arboretu a tedy moc vysoko!
Hrad je POD námi!
Vidíme „jim“ do nádvoří!
Tedy podél hradu dolů! _______________________________ PO NOVĚ VYČIŠTĚNÉM SCHODIŠTI!
Po vyklučené cestě.
Tajůplný oblouk…
…nás vrátí zpět do lesů,
odkud i věž lze spatřit jen stěží!
Však výhled najdeme…
a blížíme se
až k nejlepšímu pohledu.
Po návratu na hrad si jej připomeneme z jiné strany.
Obkroužíme věž
ze všech pohledů,
které najdeme na střechách…
…a půdách.
Však kaple je výše!
Staneme pod jejím tympanonem…
… a užasle zíráme na letitou ceduli.
Uvnitř „omdlíme“ nad „nápaditým bydlením“!
Jen klenba zatím zůstala relativně neporušená. ______________________ Dočká se lepších časů?
Malby na stenách jsou pryč, zde však jedna „novější“…
… v porovnání s malbou z hradu.
Hradní průzory,
půdní okénko,
sdružená okna v budově brány,
dveře a otvory…
Ve dveřích pracanti!
Odklízejí ssutinty
v renesančním křídle.
Uskladněné cihly!
Nově upravený příjezd do hradu!!!
Vypulírovaný strop v průjezdu nám dodává optimismu!
Takže můžeme jít s brigádníky spát,
nebo si hrát se Sněženkou, dcerou to Macíka. (Macík ovšem byla zase březí!)